Login:
Heslo:
 
Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Bylinky A-Z > Léčivé bylinky v jednotlivých měsících

Léčivé bylinky v jednotlivých měsících

Léčivé rostliny v březnu - Podběl lékařský

 

20120310_podbel

Podběl lékařský se objevuje již v brzy na jaře, na rumištích, vlhkých místech nebo v okolí sídlišť.

Objevení jeho léčivých účinků má kořeny v antickém Řecku, kde ho lékař Discorides doporučoval kouřit při kašli a astmatu. Latinský název také naznačuje jeho využití. Skládá se ze dvou slov, tussis - kašel a ago - hnát, což tedy lze přeložit jako "Vymítač kašle". I dnes mnoho rostlinných cigaret obsahuje podběl. Jeho výtažky mají široké využití také v kosmetice jako přídavky do pleťových vod a krémů pro mastnou pleť. Na výrobu domácího léčiva se sbírají květy a listy.


Květy

Sbírají se ručně během prvních jarních dnů, kdy ještě nejsou zcela rozkvetlé, nejlépe v době oběda (kdy je ranní rosa zcela odpařena). Tehdy jsou pěkně rozvinuté a koncentrace aktivních látek je nejvyšší. Kvítka sušíme ve stínu a suchu, při teplotě do 35˚C. Nikdy ne déle než šest dnů, protože čím déle se suší, tím pravděpodobnější je ztráta barvy, chutě i vůně. Protože obsahují sliz a flavonoidy, jsou ideální k léčení hrudních onemocnění, jako bronchitida, suchý a úporný kašel, astma apod.

Můžete je použít několika způsoby:

  • výluh - při kašli a nachlazení
  • tinktura - při chronickém kašli
  • sirup - zvlhčuje při suchém kašli

 

Listy

Listy se sbírají v létě, protože se objevují až po odkvětu květních souborů. Odřezávají se jen mladé a zdravé listy. Jelikož jsou menší, sušíme je jednotlivě bez odtržení stonku. Ideálně usušené jsou na dotek křehké, ale ještě ne tak suché, aby se drobily na prach. Uskladňujte ve vzduchotěsné nádobě. Kromě využití při léčení kašle je možné čerstvé listy díky vysokému obsahu zinku přikládat na záněty kůže a chronické rány.

Způsoby použití: výluh, tinktura - při kašli a kataru

Vyzkoušejte

Maska - čerstvě natrhané listy rozmačkejte na kaši a přiložte na obličej. Nechte působit 15 - 20 minut. Listy a květy podbělu patří k nejlepším léčebným prostředkům na nečistou pleť. Obsahují téměř všechny látky a antiseptika vhodné k jejímu uzdravení. Třísloviny mají stahovací efekt, sliz slouží jako ochrana snadno se zapalující pokožky. Proto je maska ​​vhodná na mastnou a uhrovitou pleť.

Inhalace - Připravíte ji zalitím jedné vrchovaté polévkové lžíce květů a listů vařící vodou, páru pak vdechujte pod ručníkem. Opakujte vícekrát za den.

Podbělová koupel - výluh z listů nebo květů přilijte do koupele

Čaj na uvolnění hlenu, koupel na nohy atd..

 

Léčivé rostliny v dubnu – Pampeliška lékařská

 

20120407_pampeliska
 

Ačkoliv většina lidí považuje pampelišku za neužitečný plevel, tato rostlinka pomáhá léčit široký okruh potíží a v lidovém léčitelství zastává významné místo. Vyznačuje se zejména dvěma důležitými vlastnostmi: pomáhá při bolestech žlučníku a při onemocnění jater.

Kvete v dubnu a v květnu na loukách, polích a při cestách. Není pro ni vhodné velmi vlhké prostředí.

Její léčivé účinky byly objeveny poměrně nedávno - v Evropě kolem 15. století. Staré knihy uvádějí, že ženy si z byliny a z kořene připravovaly výluh na zkrášlování pleti. Pečlivě si s ním myly oči a obličej a doufaly, že se jim tím podaří tvář rozjasnit.

Díky svým krev čistícím účinkům pomáhá pampeliška i při dně a revmatismu. Léčivá je celá rostlina. Listy se sbírají před rozkvětem, kořeny brzy na jaře nebo pak na podzim.

 

Nať

Nať, tj. celá nadzemní část, se sbírá od časného jara až do dubna. Předpokládá se, že odstraňuje z krve palčivost a toxiny, je také vhodná na bolestivé vředy a abscesy. Pampeliška sbíraná časně na jaře je vhodná na přípravu salátů a je plná vitamínů C a B2. Rovnéž odstraňuje svědění kůže, lišeje, vyrážky a celkově pročišťuje žaludek.


Vyzkoušejte

Odvar - z listů je vhodný na pročištění organismu i jako mírný povzbuzovač trávení, připravte ho z čerstvě usušených listů.

Šťáva -  vytlačte šťávu z listů, užívejte 20 ml třikrát denně

Čaj - spolu s kopřivou je účinný při léčení akné

Sirup - známá bylinkářka Maria Treben doporučuje tento recept:

Čtyři plné hrsti pampelišky dáme do 1 litru studené vody a pomalu zahříváme na bod varu. Po dosažení bodu varu necháme celou noc stát. Druhý den vše přelijeme přes sítko a okapané květy vymačkáme oběma rukama. Do šťávy dáme 1 kg cukru, promícháme a přidáme na plátky nakrájený oloupaný citron. Hrnec postavíme bez pokličky na sporák. Když chceme uchovat co nejvíce vitaminů, zapneme sporák na nejmenší plamen. Takto zahušťuje tekutinu bez vaření. Jednou nebo dvakrát celou masu ochladíme, abychom vyzkoušeli správnou hustotu. Sirup nesmí být příliš hustý, protože při delším skladování by začal krystalizovat; ale ani příliš řídký, neboť by po čase zkvasil. Měl by mít takovou hustotu aby se dal dobře natírat na chleba, - tehdy příjemně chutná.

Bylinky v květnu - Heřmánek pravý

 

20120516_hermanek
 

Tato jednoletá bylinka je známá svou příjemnou, kořenitou vůní. Nemá vysoké nároky na životní podmínky, proto ji můžeme najít téměř všude: na polích, na loukách, na slunečních rumištích atd.. V zahrádkách se setkáváme se šlechtěným druhem heřmánku.

Heřmánek má dlouhou historii. Staří Řekové jej pro balzámovou vůni nazývali "jablkem Země". Anglosasové ho zařadili mezi devět posvátných bylin, které dal světu bůh Woden. Latinský název Matricaria je odvozen od slova "mater" (z lat.), což znamená matka. Naznačuje tím jeho uplatnění při gynekologických obtížích. Díky své zmírňující síle při úpalu a horečkách byl heřmánek pro starověké Egypťany posvátnou rostlinou boha slunce Re.

Existuje několik odrůd heřmánku, nebo i jiných rostlin, se kterými si můžeme ten pravý splést. Heřmánek pravý lze rozpoznat podle vypouklé a duté střední části květu s lupínky směřujícími mírně dolů.

Květy heřmánku

Jsou jedinou používanou částí rostliny. Sběr probíhá celé léto, nejlépe v slunné dny kolem poledne. Jemně se odstřihává celý květní soubor s krátkou stopkou. Říká se, že jeden doma usušený květ vydá více vůně a chuti jako celý sáček koupeného čaje. Ve středověku ho dokonce šlechtili na odrůdy se zdvojeným květem. Sušení květů by mělo probíhat rychle, aby si uchovaly svou pronikavou a sytou vůni. Květy nikdy neobracíme, protože se mohou velmi snadno rozpadnout.

Ne nadarmo je heřmánek považován za všelék. Je účinný při mnohých chorobách a potížích, zejména těch dětských. Především se využívá při střevních a žaludečních poruchách. Díky obsahu silic působí stažlivě, protizánětlivě a dezinfekčně. Při bolestech zubů se doporučuje každodenní kloktání scezeným nálevem. Koupel z usušených květů má utišující účinek na nervový systém a tato vlastnost se využívá i při stavech vyčerpanosti nebo i chřipce, protože má potopudně účinky. Lázně nebo obklady jsou také vhodné na špatně se hojící rány, kožní vyrážky nebo spáleniny.


Žádná žena by při péči o svou pleť neměla zapomenout na mytí se heřmánkovým nálevem. Tvář pak získá čerstvý a svěží vzhled. Pro plavovlásky je nálev vhodný na zesvětlení a zvýraznění barvy vlasů.

Vyzkoušejte

Koupel - Nálev ze čtyř hrstí usušených květů je vhodný na koupel ve vaně; na mytí obličeje a vlasů stačí jedna hrst. Je také vhodný pro děti při nespavosti.

Obklady - Vhodné na unavené nebo zanícené oči. Jednu polévkovou lžíci usušených květin zalijeme vařícím mlékem, krátce vyluhujeme a nakonec scezený heřmánek přikládáme na postižené místo.

Inhalace - Používá se při kataru, senné rýmě, astmatu nebo bronchitidě. Z jedné polévkové lžíce usušených květů připravíme v jednom litru vařící vody nálev. Pára se vdechuje pod ručníkem s co nejmenším únikem.

Léčivé byliny v květnu - Popenec břečťanovitý

Popenec břečťanovitý. (wikimedia)
 

Trvalá bylinka popenec břečťanovitý patří k našim nejmladším léčivým rostlinám. Objevení jeho léčivých účinků se datuje ke 12. století a v Evropě se šířil pod názvem švýcarský čaj. Lze ho tak považovat za jednu z ryze slovanských bylin.

Jeho sběr není náročný a zvládnou ho i ti méně zkušení. Popenec je sice malý, ale zato velmi rozšířený plevel polí a luk se sytě fialovou barvou kvítků. Najít ho můžete i v lesích, křovinách, u plotů nebo u silnic. Doba kvetení je dlouhá dva až tři měsíce a pokud ji náhodou promeškáte, popenec je vhodné sbírat i po odkvětu. Tehdy má dlouhé, dobře vyvinuté listy, jejichž silně aromatická vůně prý dokáže vyléčit i bolesti hlavy.

V minulosti se popenec nejvíce používal na léčení záduchy, tedy průduškového astmatu. Pomáhá i při kašli, potížích s dýcháním a všech onemocněních dýchacích cest. Jeho další významné uplatnění je při chorobách močových orgánů. Čaj z natě účinkuje močopudně, dokáže rozpouštět močové kameny nebo také odstraňuje bolesti při zánětu močového měchýře.

Listy

Mladými pikantními lístky popenece si můžete zpestřit chuť letního salátu nebo zahojit podlitiny a záněty. Kdysi se dokonce používaly na čeření a zakoncentrování piva.

Popenec břečťanovitý se obvykle používá jako součást čajových směsí, ale lze jej použít i samostatně, protože je zcela neškodný i ve velkém množství.

Vyzkoušejte

Odvar - Silný odvar je účinný při kožních vyrážkách, ekzémech nebo těžce se hojících ranách. Postižená místa ním stačí jen omýt. Standardní dávka je jedna čajová lžička sušené natě. Podrcenou ji odsypte do hrnce se studenou vodou, nechte vřít dokud objem neklesne na jednu čtvrtinu a na závěr sceďte.

Léčivé byliny v červnu - Bříza bělokorá

20080614-betula
 

"Kouzlo Indie", "půvab Sibiře" a další superlativy odedávna opěvují krásu tzv. královny mezi stromy. Bříza bělokorá je také díky své typické sněhobílé kůře a jemně převislým větvím jedním z prvních stromů, který jsme se naučili v přírodě rozeznávat. Největším pokladem břízy však není její vzhled, ale to, co se ukrývá pod zevnějškem, tedy léčivá síla.Zkušení bylinkáři každý rok s příchodem jara vyrazí do lesů, ještě před vyrašením lístků, sbírat jejich pupeny. Ty jsou v této době ještě lepkavé a obsahují veškerou léčivou sílu. Pokud se mezi takové nadšence nezařazujete, červen (spolu s květnem) je také velmi vhodný ke sběru. V tomto období prvních letních veder se sbírají listy. Široké využití má však i kůra, která produkuje smůlu odolnou proti vodě. Využívá se u výrobků z kůže, kterým dodává vůni a odolnost. Z kůry se také získává vzácná březová šťáva. Ta je spolu s olejem z listů vhodná na výrobu přírodních mýdel. Její získávání drastickým navrtáváním je u nás přísně zakázáno. Vždyť víme, jak dopadla raněná bříza ve známé básni...Koncem minulého století byla bříza dokonce podrobena vědeckému výzkumu, který jen potvrdil to, co o ní věděly už staré severské kultury; její hlavní léčivou vlastností je močopudnost. A proto je vhodná na všechny nemoci ledvin a močového ústrojí. Působení břízy je podpořeno i značným obsahem vitaminu C.

 

Listy

Listy sbíráme přibližně dva měsíce po vypučení. Mají antibakteriální účinek a jsou vhodné pro přípravu diuretických čajů, které léčí dnu, revmatismus, rozpouštějí kameny v ledvinách nebo močovém měchýři a také snižují hodnotu cholesterolu. Droga z nich příjemně voní a má hořkou chuť. Březové lístky jsou schopny poskytovat zelené i žluté barvivo. Šťáva z nich najde své uplatnění i v kulinářství, používá se na výrobu octa, sirupu či domácího vína.Důležité uplatnění mají i při vnějším použití. Čistí a dezinfikují vlasovou pokožku a zároveň podporují růst vlasů. Pokud trpíte revmatickými nebo kloubními bolestmi, můžete použít i čerstvé, mladé lístečky. Obalte jimi bolavé místo, přikryjte igelitem, zavažte a nechte působit, nejlépe během celé noci.

 

Vyzkoušejte

Odvar: pokud máte na obličeji světlejší nebo tmavší skvrnky (zejména ženy), odvar z březových listů vám je pomůže zesvětlit. S přicházejícím létem se pravděpodobnost jejich vzniku zvyšuje, protože parfémy nebo parfémované výrobky na holém těle, pod vlivem slunečního záření, mohou skvrny vyvolat natrvalo. Na přípravu odvaru potřebujete maximálně 20 minut. Jednu kávovou lžičku sušených lístků přelijte jedním šálkem vařící vody a po 15 minutách odvar sceďte. Hnědá místa na kůži si jím jen přetíráme.Lázeň: příjemná březová koupel uvolňuje ucpané póry, má dezinfekční a regenerační účinek. Stačí, když 100 gramů drogy přelijete jedním litrem vařící vody, po 20 minutách scedíte a vlijete do vany s vodou.Koupel proti celulitidě: podobným postupem se připravuje i účinná koupel proti celulitidě. Hrst čerstvých lístků břízy přelijte jedním litrem vařící vody. Po 30 minutách odvar sceďte a roztok přilijte do koupele.

Léčivé byliny v červnu – Divizna velkokvětá

 

Divizna velkokvětá. (wikimedia)
 

Divizna velkokvětá je mohutná dvouletá bylina, která může narůst až do výšky dvou metrů. Její výjimečnost umocňují žluté, hustě rostoucí květy na konci stonku. Listy jsou výrazně plstnaté, až tak, že připomínají  jakousi přírodní formu plyšových  hraček. Rostlina roste v celé Evropě, na slunečních  svazích, skalách i úhořích. Patří mezi nejstarší léčivé rostliny na Zemi. V našich končinách ji lidé  nazývali „královská svíce“. Pro její  krásu a dekorativnost se kdysi pálila jako vosková svíčka či  pochodeň.


Pro sběr květů, listů nebo kořenů jsou nejvhodnější letní měsíce. V dobré půdě však může divizna vydržet až do konce podzimu. A přitom, každý kvítek kvete jen jeden jediný den. Večer je to poupě, které přes noc vykvete. Dopoledne je z něj velký žlutý květ, dokud ho odpolední slunce nepřehřeje a  pak se začne scvrkávat. Od antických dob až dodnes se bylinka používá jako lék na průdušky a plíce. Je schopna uvolnit hleny, léčit sliznici, zánět hrtanu atd.. Tradičně se užívala i při zhoubných chorobách, jako je tuberkulóza.

 

Květy

Sběr květů je nejúspěšnější za slunečného poledne, pokud se rychle usuší. Signálem kvality je pak svítivě žlutá barva drogy a krásná medová vůně. Svou léčivou sílu uplatňují zejména při neustupujícím kašli. Květiny příbuzného druhu, divizny malokvěté, se navíc používají na léčení ekzémů a pomáhají  léčit  rány. Nálev z nich může zvýraznit světlou barvu vlasů nebo naopak, tmavou mírně zesvětlit.

 

Listy

Velké čerstvé lze použít jako obklad při revmatických nebo svalových bolestech, na těžko se hojící rány, opuchliny či vředy. Kdysi se přidávaly do rostlinného tabáku, který účinkoval při astmatu a tuberkulóze. Na podobném principu také fungovalo indiánské probouzení z mdlob za pomoci kouře z listů divizny.


Upozornění: Droga je obecně neškodná, může se používat dlouhodobě, avšak při používání listů, plsť z nich může působit dráždivě. Stačí před použitím nálev dobře přecedit.

 

Vyzkoušejte

Odvar: Při chronickém kašli a zánětech hrdla vás může silný odvar rychle "postavit na nohy". Navíc, podporuje pocení, proto je užitečný při horečnatých nachlazeních spojených se silným kašlem. Dávkování je 50g (cca dvě a půl lžíce) na 500ml. Rostlinku přelijte horkou vodou, nechte spařit deset minut a přeceďte.


Sirup: Pokud trpíte silným chronickým kašlem, můžete vyzkoušet sirup z usušené divizny. Příprava je trošku delší, ale výsledek stojí za to. V pánvi zahřejte 500g (cca čtyři čajové šálky) odvaru nebo výluhu. Přidejte 500g medu, případně nerafinovaného cukru a míchejte, dokud se nerozpustí. Následně stačí směs nechat vychladnout v láhvi z tmavého skla. Důležité je, aby měla korkový uzávěr, protože při možné fermentaci sirupu šroubovací uzávěr exploduje.

Léčivé byliny v červenci – Jahodník obecný

 

Jahodník obecný. (wikimedia)
 

Víceletá bylina jahodník obecný neboli lesní jahoda je příjemným osvěžením při namáhavých túrách nebo procházkách lesem. Sladkou chuť jeho červených plodů znali v Anglii už v desátém století. Dali této rostlině trefný název dle způsobu růstu – streauberige – což je spojeno se slovem strew (rozptýlený, pohozený po okolí nebo náhodně se vyskytující). O sedm set let později byla jahoda, podávaná se smetanou, oblíbeným desertem nejenom anglické šlechty.
Kromě znamenité chuti má jahodník obecný ještě jedno významné plus: jeho kořen, listy i plody jsou léčivé. Tato přednost patří ale jen divoké odrůdě.  Fragaria ananassa, tedy jahoda pěstovaná na zahradě, se vyznačuje „jen“ velkými a chutnými plody. Oblíbeným využitím léčivých schopností je jahodový čaj, protože je nejen lahodný, ale i zdravý. Všeobecně se užívá hlavně při zánětových onemocněních, chudokrevnosti, nervozitě nebo průjmu. Čaj je i vhodnou náhradou každodenní kávy a je možné ho pít neomezeně.

 

Listy

Pro léčebné účely se sbírají výlučně mladé a nepoškozené listy, ty starší mají tendenci rychle hořknout. Díky vysokému obsahu taninu, vitaminu C, éterickému oleji a minerálním látkám mají stahující (vhodné při průjmech a trávících poruchách), diuretické (při revmatizmu, dně a artritidě), ale i povzbuzující účinky. Sbírají se v průběhu celého vegetačního období od května do srpna. Zajímavé využití mají spařené listy – dají se použít jako obklad na zanícené rány. Odvar lze použít i jako kloktadlo při nepříjemném dechu. Při vnitřním použití je potřeba dát pozor na dobré vysušení, aby se v listech zničily všechny toxiny. S příchodem podzimu jahodové listy zčervenají a krásnou vůní nahradí plody.

 

Plody

Známé červené plody se uplatňují především v kosmetice. Už po staletí se čerstvé plody používají k bělení pleti a odstraňování pih. Bělící schopnosti se využívají i při odstraňování zubních skvrn a kamene. Jsou vhodné i k ošetření sluncem spálené pokožky. Mají posilňující účinky na játra a jejich šťáva má antibakteriální vlastnosti. V minulosti se používaly při epidemii tyfu. Sběr plodů se doporučuje na červenec a jejich konzumace by měla být v rozmezí letních měsíců. Před pár staletími se totiž předkládalo, že jejich jezení v zimě zvyšuje riziko flegmatických šťáv a trávících poruch.

 

Vyzkoušejte

Ústní voda – jednoduchým a účinným řešením při páchnoucím dechu je kloktání horkou vodou spařených listů. Polévkovou lžíci listů, stejně jako čaj, přelijeme šálkem horké vody a v uzavřené nádobě vyluhujeme asi 15 minut a pak výluh zcedíme. Výživná maska – díky obsahu síry působí jahoda velmi příznivě na pleť. Masku připravíme následovně: do rozmačkaných jahod přilijeme mléko a   přidáme rozmačkané vařené brambory. Vzniklou hmotu naneseme na pleť a necháme působit 20 minut. Pak omyjeme obličej teplou vodou.

Léčivé byliny v červenci – Lípa velkolistá

Vysoká, mohutná a krásná lípa je oblíbeným stromem vysazovaným v alejích nebo parcích, co nejblíže k lidským obydlím. Jako kdyby její pomalý a pokojný život (dosahuje věku až 600 let) šířil kolem sebe pohodu a příjemnou atmosféru. K tomu samozřejmě přispívá nádherná vůně lipového květu, ze kterého je vytvářen nejhodnotnější med na světě. Jeden strom dokáže během kvetení vyprodukovat až 10 kg této laskominy.


Lípa velkolistá. (wikipedia.org)
 

Vysoká, mohutná a krásná lípa je oblíbeným stromem vysazovaným v alejích nebo parcích, co nejblíže k lidským obydlím. Jako kdyby její pomalý a pokojný život (dosahuje věku až 600 let) šířil kolem sebe pohodu a příjemnou atmosféru. K tomu samozřejmě přispívá nádherná vůně lipového květu, ze kterého je vytvářen nejhodnotnější med na světě. Jeden strom dokáže během kvetení vyprodukovat až 10 kg této laskominy.


Nejbližší příbuznou lípy velkolisté je lípa malolistá, trochu vzdálenější pak lípa obyčejná. Jednotlivé druhy tohoto rodu lze určit jen stěží, protože se mezi sebou kříží. Jako pomůcka může sloužit asymetrický a malý list lípy malolisté, který je na vrchní straně tmavě zelený a sivý na straně spodní. Lípu velkolistou poznáte díky chloupkům na obou stranách listu.Z lípy se sbírají především květy, ze kterých se připravují proslulé čaje proti chřipce. Léčivou moc má i vnitřní kůra, která pomáhá při ledvinových kamenech, dně a cévních nemocech. Ze suchého dřeva se vypaluje dřevěné uhlí, které se používá při nadýmání, nemocích jater a žlučníku nebo při požití jedů. Lipové dřevo je i oblíbeným materiálem řezbářů a truhlářů. Lýko tohoto stromu má kvalitní vlákna podobná těm lněným; využívalo se na vázání květů a zeleniny.

 

Květ

V odborných kruzích i mezi babkami bylinkářkami se říká, že čaj z lipového květu je nejosvědčenějším léčivým prostředkem proti všem nemocem z nachlazení. Je to díky jeho silným potopudným účincím, které způsobuje vysoký obsah glukozidů. Nejlépe je pít lipový čaj pravidelně a co možná nejdéle. Pomáhá ředit krev, což může vést k předcházení infarktu. Doporučené množství je jedna čajová lžička drogy na šálek. Květy sbíráme v čase jejich otevírání (červenec). Velmi důležitou roli hraje prostředí, ve kterém lípa roste. Je dobré se vyhnout frekventovaným a prašným silnicím. Výluh z lipového květu se připravuje proti nervozitě, nespavosti a dětské podrážděnosti. Je také součástí směsí na podporu chuti k jídlu a utišování bolesti. Nenahraditelnou roli má lípa i v kosmetice. Výluh z květů se používá na mytí pokožky. Díky protizánětlivému účinku může působit jako ochrana proti škodlivému záření a prašnému prostředí.

 

Vyzkoušejte

Kúra na vlasy: Účinek lipového květu na zdraví a krásu je známý už dlouho. Vlasy díky němu zůstanou pružné a lesklé. Stačí zalít 50 gramů sušených květů litrem horké vody a nechat 30 minut luhovat. Vlasy si omyjte, opláchněte a připravený nálev jemně vmasírujte.

Luh na pleť:
Na zesvětlení pih a mytí obličeje je potřeba zalít dvě polévkové lžíce drogy půllitrem vody a po 20 minutách výluh zcedit. Takový přípravek je vhodný na každou pleť.

Léčivé rostliny v srpnu – Hluchavka bílá

 

Hluchavka bílá. (wikipedia)
 

Jedna z nejlepších léčivých rostlin, hluchavka bílá, jako kdyby z oka vypadla další proslulé bylině, kopřivě dvoudomé. Možná i proto se jí lidově říká „hluchá kopřiva“. Název je úplně výstižný, protože hluchavka nepálí. Vyskytuje se téměř všude, jako plevel v zahradách, houštinách nebo remízcích. Pro léčebné účely se sbírá výhradně květ, využít se ale dají i mladé lístky. Můžeme je přidat do jarních očistných salátů, polévek anebo je použít jako náhradu špenátu. V historii používání se hluchavka před svým dvojčetem nemusí stydět, používali ji už Plínius nebo Dioscurides.

Hluchavka je velmi účinná při problémech s pohlavními orgány. U žen výborně působí proti silnému menstruačnímu krvácení, posiluje dělohu a pomáhá při zánětu vaječníků. Díky jejím močopudným účinkům pomáhá silnějšímu pohlaví uvolňovat močové cesty a příznivě působí i při dalších onemocněních močových cest.

Květy

Po správném sběru a usušení mají květy hluchavky nádherné medové aroma a tento dar pak oceníte při přípravě silných čajů z její drogy. Takovýto odvar má navíc ilahodnou chuť,  pomáhá při katarech horních dýchacích cest, pomáhá při odkašlávání a odstraňuje nervozitu z nespavosti. Koncentrovaný odvar lze použít jako obklad účinný při ekzémech, hemeroidech a křečových žilách.

Vyzkoušejte

Čaj: čaj se připravuje z 1 kávové lžičky sušených květů na šálek. Nechá se spařit horkou vodou 2 minuty a pije se dvakrát denně. Při správném postupu získá výjimečnou zlatavou barvu a jemnou vůni. Je vhodný i k dlouhodobému užívání. O něco silnější ho lze použít zevně jako obklad.

Koupel: na koupel lze použít celou nať. Nejvhodnější úpravou je macerování – bylinky dáme přes noc do vlažné vody; ráno macerát svaříme a na 3 minuty odstavíme. Horký odvar pak stačí vylít do koupele.

Léčivé byliny v srpnu – Řepík lékařský

 

Řepík lékařský. (wikimedia)
 

Srpen je kromě posledního letního měsíce i posledním obdobím vhodným pro sběr řepíku lékařského. Řepík je trvalá bylinka s krátkými oddenky, peřovitě složenými listy a stonkem zakončeným dlouhým střapcem, který je posetý žlutými kvítky. Tato dlouhá a krkolomná věta byla nutná, protože na první pohled si ho někdo může zmýlit s diviznou velkokvětou. Pokud se však podíváte podruhé, rozdíl je jasně viditelný. Stonek divizny roste do výšky dvou metrů, je silnější a květnatější. I lístky jsou výrazně odlišné.
Řepíku se daří na suchých místech. Najdete ho proto na sušších loukách, pastvinách, nebo na pasekách.

Sice nepatří mezi rostlinky se všeléčivými účinky, prvenství si však určitě zaslouží za své stahující účinky. Znamená to, že je vhodný při krvácení, ale i na všechny záněty v krku, ústech či hrtanu. Čaj z drogy léčí rozšíření srdce, žaludku, střev nebo křečové žíly. Nejlépe se jeho účinky zastavení krvácení využívaly na bojišti. V 15. století byl nejdůležitější složkou přípravku zvaného "arkebuzová voda", která se používala na  střelné rány. Ještě dříve jeho léčivou sílu využívali staří Sasové či Egypťané.

Vzácné tajemství řepíku se ukrývá ve vysokém obsahu oxidu křemičitého. Čínský druh (A. Pilosa) je pro přítomnost krevních koagulantů dokonce schopen zpomalit všechny typy rakoviny, kromě leukémie.
Sbíranými částmi jsou listy a nať. Odřezávají a oddělují se ručně, důležité je také sušit je na dobře větraných stinných místech. Podrobnější postupy sběru a sušení jsou popsány v prvním díle našeho seriálu Léčivé rostliny - úvod. Usušená bylinka voní krásně meruňkově a chutná příjemně hořce.

 

Nať řepíku

Usušená obsahuje množství účinných látek jako třísloviny, hořčiny, kyselinu křemičitou atd.. Kromě výše zmíněných léčivých schopností upravuje i trávicí procesy, nemoci ledvin a měchýře. Rostlinka má široké využití i v kosmetice. Ošetřuje mastnou a nečistou pleť, hojí, čistí a dezinfikuje. Na vnější použití se také výborně hodí i čerstvá a rozdrcená nať.

Upozornění: Jelikož má rostlina silný stahující účinek, nepoužívejte ji, trpíte-li zácpou.

 

Vyzkoušejte

Suchý obklad - Je účinný při migréně. Připravuje se z čerstvých listů, které se nejprve povaří. Následně se z nich vytlačí přebytečná šťáva a mohou se přikládat na čelo, které pak přikryjeme gázou nebo obvazem. Aby se listy nepřilepily na pokožku, je vhodné ji před nanesením obkladu natřít olejem.Odvar - Vhodný při všech výše zmíněných potížích, při revmatismu a pořezání. Připravíme ho z 1 čajové lžičky na ¼ litru vody.

Koupel
- Můžeme ho použít, pokud trpíme ranami, vředy nebo ekzémy. Příprava je jednoduchá: odvar z usušené rostliny přilijeme do koupele. Kloktadlo - Je účinné při zánětech hrdla a kataru nosu. Postup je opět jednoduchý: večer nebo ráno kloktejte odvar z usušené bylinky.

Léčivé byliny v září - Kopřiva dvoudomá

Kopřiva dvoudomá. (wikimedia)
 

Kopřiva dvoudomá je dalším typickým příkladem podceňované léčivé rostlinky. Možná se ještě dnes najdou lidé, kteří ji považují za těžko zvládnutelný plevel. A přitom její léčivé účinky jsou tak silné, že snadno nahradí různé léky v šuplíku. Za své rychlé rozmnožování vděčí tento užitečný plevel dlouhým plazivým kořenem.

Nejčastěji se s ní setkáme v houštinách, při plotech a na místech s vlhkou půdou. Charakteristickým pro kopřivu je „žahnutí“. Způsobují jej drobné rostlinné chloupky (trichómy), které když se zlomí, vypustí na místo dotyku kyselinu mravenčí, histamin a jiné látky. Výsledkem jsou pak dobře známé pálivé puchýře. V takových situacích je dobré potřít si popálené místo čerstvými listy šalvěje, rozmarýnu nebo máty. Pokud jste ve volné přírodě, nejlepší je použít listy šťovíku.

V posledních letních dnech by se na bylině měly objevovat malé žluté květy.

Historie rostliny nás odkazuje na Caesarova vojska, která se při příchodu do Británie vyzbrojila kromě mečů i kopřivami. Potírali a mrskali se jí, aby předešli chladu a vlhku. Tato metoda se mezi lidmi udržovala až donedávna jako prostředek proti artritidě a revmatismu. Dnes se bylina používá kromě medicíny i v kosmetice a kuchyni.

Jarní očišťující kúry z kopřivy dodávají člověku sílu a jsou účinné proti chorobám jater a žlučníku, sleziny, při žaludečních křečích nebo i při plicních chorobách.

Na léčebné účinky se sbírají mladé výhonky, ať už nať nebo listy, a to na jaře a počátkem podzimu při sečení. Na podzim je také možný sběr kořene byliny. Materiál se suší rychle na slunci se zachováním původní barvy.

 

Nať kopřivy


Její medicínské využití nabízí širokou paletu možností. V první řadě, neboť obsahuje kyselinu močovou, zmírňuje dnu, revmatismus a artritidu. Výluh také vyrovnává nadbytečné menstruační krvácení. Rovněž pomáhá při poruchách močových cest, podporuje léčbu cukrovky, látkovou přeměnu a tvorbu krvinek. Nadzemní části obsahují velké množství vitaminu C, který pomáhá zajistit důkladné vstřebávání železa z rostliny do těla. Proto jsou dobrým tonikem při anémii.

V kosmetice se silný výluh kopřivové natě používá k oplachování vlasů, posiluje pokožku na hlavě a odstraňuje lupy. Vlasy zhoustnou, stanou se měkkými, lesklými a dobře se češou.


Díky vysokému obsahu tříslovin se čerstvá ředěná šťáva (1:15) používá k ošetřování vyrážek, na obklady a kloktání.Čerstvá nať se může zpracovat i technicky na čistý chlorofyl. Slouží jako přísada do kosmetických preparátů a mýdel.

Hospodyně by se měly do přírody pro kopřivu vybrat zavčas na jaře, aby z mladých lístků a stonků mohly připravit časnou jarní dušenou zeleninu, nebo z nich uvařit kopřivovou polévku.

Dokonce i pro zahrádkáře se najde její vhodné využití. Rostlinka je užitečným tekutým hnojivem, který vrací půdě dusík. Může se z ní vyrobit i tekutý kompostový aktivátor.   

 

Vyzkoušejte

Mytí hlavy - 8 až 10 plných hrstí čerstvé nebo vysušené kopřivy dáme do 5-litrového hrnce a na slabém plameni zahřejeme až na bod varu. Necháme 5 minut louhovat a můžeme použít.

Čaj - 1 plná čajová lžička na 1 / 4 litru vody se zalije vroucí vodou a nechá se vyluhovat.

Tinktura - účinná při artritických onemocněních, kožních vyrážkách a silném krvácení z dělohy. Usušené nadzemní části vložíme do nádoby s 38 až 40 procentním alkoholem a necháme 14 dní louhovat na slunném místě.

Obklad - gázu namočíme do tinktury a přikládáme na bolestivé artritické klouby a místa postižená dnou, vykloubením a pod.

Léčivé byliny v září - Jitrocel kopinatý

'A Ty, pocestný chléb, Matka rostlin, otevřený východním směrem, všemohoucí.' Lacnunga, 9. století (Citát z knihy Velký atlas léčivých rostlin, Penelope Odyová.)
 

Jitrocel kopinatý má mezi léčivými rostlinami významné a důležité postavení. Vzezřením sice nepatří mezi "krásky", zato v sobě ukrývá neuvěřitelnou léčivou sílu. Už jeho název nám napovídá, že jitrocel rychle celí rány. Plinius dokonce tvrdil, že pokud přidáme do hrnce ke kusům masa jitrocel, znovu se scelí. Anglosasové mu ve spisech z 10. století připisují vlastnosti statečného, ​​nebojácného a vytrvalého rytíře odolávajícího zlu. Obecně byl jitrocel odpradávna považován za zázračnou bylinu na ošetřování ran.

Na světě jich existuje několik druhů. Kromě jitrocele kopinatého je to i například jitrocel větší (P. major), který má také značnou léčivou moc. Hraje roli první pomoci při včelím bodnutí a štípnutí hmyzem. Oba druhy najdeme na loukách, okrajích cest, pastvinách, prakticky téměř všude. Pro vysokou spotřebu se pěstuje i na polích a v zahrádkách. Sbírají se listy, a to v době, kdy narostou do obvyklé velikosti – není potřeba čekat na vykvetení. Listy musí být oříznuté opatrně, aby se nestiskly a později při sušení nezhnědly.

Kromě listů se výjimečně sbírají i semena jitrocele, protože jsou bohaté na vlákninu. Mohou se také užívat jako účinné a neškodné projímadlo a jejich sliz pomáhá snižovat cholesterol.


Listy

Jitrocel je osvědčený prostředek na léčbu dýchacích cest a všech nemocí, které s tím souvisejí: uvolňuje hleny, chrání sliznice, účinkuje proti kašli či chrapotu. Dětem může proti kašli pomoci zahuštěná šťáva přislazená cukrem nebo medem. Kromě toho má jitrocel i protizánětlivé účinky (šťáva se používá na kloktání při zánětech mandlí, očí) a pomáhá při senné rýmě.

Použitím pohmožděného čerstvého listu se dosahuje zázračné "scelovací" síly, která vychází z  vysokého obsahu látek ničících bakterie. Při hnisavých ranách je lepší použít jitrocel větší. Tento druh se v Latinské Americe stal také lidovým lékem proti rakovině.

Díky výborným chladicím, stahujícím a antiseptickým účinkům je jitrocel ideálním prostředkem proti akné a pro péči o mastnou pleť.


Vyzkoušejte

Pleťová voda: Hodí se na dočištění mastné pleti, stahuje póry, čistí a dezinfikuje. Nejprve si připravíme tinkturu z 5 g čerstvých listů a 100 g lihu (60%). Listy vyluhujeme asi deset dní při pokojové teplotě v nádobě se širokým hrdlem, tekutinu pak scedíme. 30 g z ní smícháme se 70 g destilované vody a zbytek tinktury uložíme do tmavé nádoby. Pleťová voda je na světě.

Koupel, kloktadlo: Obojí se připravují ze šťávy z lisovaných listů. Rozředěnou s vodou ji můžete použít jako kloktadlo při zánětech krku, úst nebo dásní. Koupel je vhodná při zánětech, vředech a ranách. Samotnou šťávu užívejte pokud trpíte zánětem sliznic, cystitidou, průjmem nebo plicní infekcí. Doporučená dávka je 10 ml třikrát denně.

Sirup: Ze šťávy je možné připravit i sirup proti kašli, zejména pokud míváte hnisavé záněty v krku. Vynikající je také pro děti. Čtyři plné hrstě umytých listů se rozdrtí, případně rozmixují. Ke hmotě přidáme trošku vody, 300 g cukru a 250 g medu. Za stálého míchání vaříme na slabém plameni, dokud nevznikne houstnoucí kapalina, kterou ještě horkou nalijeme do lahví a uložíme do chladničky.

Léčivé byliny v říjnu - Kostival lékařský

20081009-kostihoj
 

Jednou z mála rostlin, kterou se v těchto chladnějších dnech ještě vyplatí sbírat, je kostival lékařský. Určitě jste ho už zaregistrovali na vlhkých loukách, při cestách nebo okrajích polí. Od minulosti až dodnes je jeho využití jednoznačné - tradičně známé schopnosti kostivalu jsou léčba zlomenin kostí, odřenin i kůže. Je to díky alantoinu, který rostlina obsahuje. Tato chemická látka podporuje růst kostních, chrupavkových i svalových buněk.

Doporučenou sbíranou částí je především kořen (Radix Symphyto). Většinou se sbírá na podzim, v měsících září až v listopadu, když jsou lístky žluté. Tehdy se celá léčivá síla kostivalu soustřeďuje v kořeni, a proto se jeho namáhavé vykopávání určitě vyplatí. Zde platí pravidlo - čím dříve, tím lépe, čím měkčí půda, tím jednodušší vykopávání. Při sušení kořene je třeba být trošku opatrnější. Některé kořeny přijímají vzdušnou vlhkost a když změknou, musí se bohužel vyhodit.

Nejprve je třeba kořen důkladně umýt. Následně ho pokrájet na malé kousky, dokud je ještě čerstvý, protože když uschne, půjde to hůře. Doporučuje se nejprve je sušit v chladnoucí troubě (2 až 3 hodiny) a pak nechat dosušit v teplé místnosti nebo ve větrané skříňce.

V literatuře se setkáme i se sbíráním listů. Podobně jako kořen, i ty se používají zejména zevně. Při artritidě je jejich aplikace zvenčí dokonce bezpečnější a účinnější.

 

Kořen kostivalu

Existuje několik způsobů jeho využití. Jako obklad, když ho nastrouhaný rozvaříme s trochou sádla, nebo na časté masírování kloubů, svalů a kostí jeho tinkturou. Bylinka se rovněž použije při hnisavých ranách nebo hlouběji sahajících poraněních. Nepředstavujme si však scénu jak z akčního filmu, kde se na hnisavou ránu okamžitě přiloží kořen kostivalu a je po všem. Rána by se sice opravdu zahojila rychle, ale určitě ji musíte nejprve důkladně očistit, aby v ní při rychlém hojení nezůstala špína nebo hnis.

K zevnímu využití patří i ošetřování otoků, kloktání na tlumení bolesti zubů a paradentózy. Lázně s přidáním drogy z kořene jsou vhodné při křečových žilách, vředových onemocněních, revmatických bolestech nebo ekzémech.

Pro vnitřní užívání má kostival trochu odlišné uplatnění. Čaj lze pít při vředech žaludku, onemocněních průdušek a proti kašli. Při obou způsobech použití je však třeba hlídat použité množství, nejlépe je užívat kostival v menších dávkách.

Upozornění

Vysoký obsah alkaloidů v kořeni dávají vědci do souvislosti s rakovinou jater, na kterou se přišlo během pokusů s krysami. V Austrálii a na Novém Zélandu se z tohoto důvodu rostlina nesmí používat. Pro nás však bude stačit, když ji budeme dávkovat s rozumem.

 

Vyzkoušejte

Sirup - vhodný při suchém kašli nebo úporném hustém hlenu. Připravuje se z výluhu. 

Obklad - jestliže trpíte menší zlomeninou, která nevyžaduje sádru, rozválejte (nebo jakkoliv rozmačkejte) jen umyté listy a aplikujte je na zlomeniny prstů, žeber nebo na jemné praskliny na větších kostech.

Tinktura - je asi nejuniverzálnějším způsobem využití kostivalu. Takto zpracovaný se dá využít téměř vždy, při vnějších i vnitřních ranách, při poraněních všeho druhu, pohmožděninách, při vnitřním krvácení, zlomeninách, bolestech zubů a tak dále. Kořeny kostivalu stačí umýt, očistit kartáčkem, nadrobno pokrájet a volně naložit do láhve. Následně zalít pálenkou nebo ovocným lihem, musí však kořen překrývat. Láhev pak postavte na slunné místo nebo do tepla.

 

 


 
© ivet.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma